Úvaha
ZRCADLO
Pohled do zrcadla přináší úlevu jen v případě, že tam najdeme, co hledáme. Koho tam občas hledám já, opravdu nevím. Někdy vidím svou matku a to mi hned na zádech naskočí husí kůže. No to snad ne! Proč se člověk nechce vidět takový jaký opravdu je a konečně se s tím nesmíří. A nepřijme i vlastnosti, které nemůže změnit. Ušetřil by si spoustu bolavých zkušeností, které ho pak provází celým životem. Já tam občas svou tvář nepoznávám a ten obraz se mi moc nelíbí. Úvahy nad tím, jaká jsem a jaká chci být, dávají jen jediné řešení. Něco s tím udělat tak, abych se sama sobě líbila.
Ale kde začít?
Upravím si vlasy. Možná. Mám většinou účes ala, jak jsem ráno vstala. Nechávám to náhodě. Nesnáším přílišnou péči, vytváří ve mě upjatou a uzavřenou osobu.
Nalíčím a zvýrazním si oči. Říká se, že v nich najdeme pohled do duše. I bez nalíčení. Barevná úprava možná jen mate přátele, kterým svou duši odkrýváme. Je to cesta, která, když ji objevíme, je vlastně cílem.
Co takhle plastiku nosu? Nosánek, chobot či pršák také leccos napoví. Já mám něco mezi, tedy normální a praktický. Se smyslem pro humor. Mnohokrát vyčuchá jen samé lotroviny. Jinak je spolehlivým mostem ve vztahu k lidem. Již mnohokrát mě včas varoval před lumpy a nepotřebnými rádoby přáteli. Vlastně zjišťuji, že nos je náš nejlepší všudypřítomný a hmatatelný přítel.
Zvýrazním si pusinku. Mám ji prý z celého obličeje nejhezčí. Ochutnává vše, co se dá a hltá plnými doušky krásné a nabízené pocity. Ve spojení s druhými rty je to ten nejhezčí pocit jaký znám.
Uši občas slyší trávu růst. Jsou povětšinou čisté a ozdobené náušnicemi různých tvarů. Já mám každý boltec jinak velký. Někdy mám pocit, že je to proto, že je každý zaměřený na jiné zprávy.
Jenže najednou zjistíme, že je tam tvář, která vám nic neříká. Že ten obličej v zrcadle stejně nejste vy. Upravená tvář není totiž to podstatné, na čem záleží.
Odpověď je možná úplně někde jinde.
Stalo se vám nebo se možná stává dost často, že na různé lidi máte přímo konkrétní názor, proč zrovna s nimi nelze hovořit, jednat, spolupracovat? Divíte se druhým, že jim právě toto nečiní žádné potíže a funguje jim to? Odpověď nalezneme uvnitř sebe. Špatně se o tom mluví, málokdo z nás si to totiž přizná, ale přesně to, co na druhém vidíme jako špatné, je náš nevyřešený problém a to, co zase vidíme jako úžasné a hodno obdivu, jsou naše tajná možná nevyslovená přání. Každý máme to své zrcadlo na dosah. A jestli se vám zdá, že kolem sebe máte samé skvělé lidi, se kterými vám je dobře, vždy se na ně můžete spolehnout a mají vás rádi, tak se proberte, máte vše, to důležité nadosah.